Hlad bolí, ale hubenost za to stojí!!!

22. den - Oběd u rodiny (19.4.2015)

20. dubna 2015 v 8:47 | Nelie |  Prasečáky
Ranní váha (před): 56 kg
Ranní váha (po): 56 kg
Jídlo: vepřový řízek + brambory, karamelky, wasabi oříšky, kiwi
Pití: voda, černý čaj, káva černá, černý čaj s citrónem a medem
Pohyb: chůze


S vidinou plnohodnotného oběda jsem vynechala snídani a sovje tělo nastartovala silným černým neslazeným čajem. Příteli jsem upekla ovesný koláč (přidám do receptů) a sebe šetřila na oběd.

K obědu byly řízky, bohužel ne kuřecí, a brambory. Polévku jsem odmítla, nejen kvůli hubnutí, ale protože je nemám moc ráda ani normálně.
Řízek jsem tedy snědla celý, byl naklepaný celkem na tenko... a pár brambor, celkem snad jednu celou.
No a protože první věta, co mamka řekla, když jsem přišla byla: Ježiš, ty jsi zas pohublá (argumentovala jsem, že je to přirozená reakce na to, že nemám peníze - což je fakt), nemohla jsem moc namítat proti karamelkám, které přede mě postavila.
Jsou to takové ty měkké, v papírovém obalu... napodobenina Krowek Smějící se Ty já přímo miluji a jednou s nim zkusím mono dietu. Měla jsem jich cca 8. A ještě pár wasabi oříšků.

Od rodičů jsem šla pak pěšky, nutno podotknout, že se zátěží... měla jsem s sebou mamčin notebook a dvě knihy - kuchařky.
Podle Endemonda jsem ušla celkem 6 km za cca 1 hodinu a 15 mnt a spálila 250 kcal (a nějaký drobný). Po cestě jsem se stavila na Špilberku, to je kurňa makačka do kopce a chvíli poseděla na lavičce.
Měla jsem od rána nějakou špatnou náladu a už po cestě k našim mě přepadla menší úzkost. Začala jsem až moc přemýšlet o finančních potížích, atd... mám pocit, že spíš přežívám, než že žiji... přítel odešel zpět na kolej pokračovat v bc práci, takže mě čekal zbytek dne pak na bytě samotné.
Ta procházka mi trochu pomohla a v parku jsem si pak chvíli zarelaxovala. Kdybych nemusela něco vyřídit pro mamku, sedím tam déle.
Ze Špilasu už jsem se pak na byt svezla, abych stíhala.

Doma jsem chtěla ještě cvičit, ale udělalo se mi celkem špatně. Asi jsem málo pila. Tak sjem do sebe hodila sklenici studené vody. Bolela mě hlava a vůbec jsem se cítila slabá. No a protože váha ukazovala stejnou váhu jako ráno, rozhodla jsem se zatím cvičení odložit.

K večeři jsem si nakonec dala ještě kiwi, bylo mi ale pořád stejně špatně.
Ráno váha byla pořád stejný... trochu to tam blikalo mezi 55,9 a 56 kg, ale zůstalo to na 56 kg. Večer jsem měla fakt už hlad, ale je aspoň vidět, že tím, že se narvete pouze na oběd a zbytek dne haldovíte, nezhubnete.
Myslím ale, že jsem měla včera úžeh, tak možná je to i pro to.

Bohužel teď nemám moc peněz, takže nevím, jak to udělat s Mono dietou :(
Můžu ale slíbit, že v pátek nebo čtvrtek zkusím Mono dietu se zmrzlinou Mrkající

Foto je z cesty od rodičů domů na byt. Zrovna na tom místě je krásný výhled na město, i když z fotky to vypadá ne tak pohodově a ty lidi tam mě iritují, ale co... Smějící se Bylo to strašně fajn. Počasí bylo krasné, užívala jsem si přírodu kolem... věřte nebo ne, ale i to málo na sídlišti mi přijde jako ráj, když přijedu z města. Bydlení v centru pro mě začíná být depresivní. Sedím v posteli, píši na notebooku a pohled z okna mi poskytuje výhled na domy, nic než domy a antény. A z kuchyně? Silnice, auta, další domy... kousek je křižovatka a jezdí šaliny, takže rušno a hluk. Blízko mám sice park Lužánky, ale když jsem doma, těžko se mi z něčeho raduje... těžko hledám něco, co by mi zvedlo náladu.
Chybí mi příroda sídliště. Doma jí bývalo překvapivě hodně. Mohla jsem chodit běhat, kousek byly Moravany, pole a klid. Tady ve městě mi to hrozně chybí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Em Em | Web | 20. dubna 2015 v 22:05 | Reagovat

Jasně, vepřový řízek není zrovna dietní, ale jídelníček je jinak fajn, oběd u rodiny s sebou nese jistá rizika a prohřešky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama